Co nás ve škole zapomněli naučit?

Home » Články » Cíle » Co nás ve škole zapomněli naučit?
Scoolgirl standing in class near a green blackboardVe škole nás učili psát, číst, počítat, přemýšlet, analyzovat, kreslit, malovat, cvičit, koncentrovat se. Jeden podstatný předmět však ve školních osnovách chyběl.

Chcete vědět jaký?

Učitelé nám celou školní docházku zadávali úlohy, úkoly, cvičení, pokusy, zkoušeli nás a pokládali nám otázky. O samotném umění kladení otázek jsme se však dozvěděli jen velmi málo.

Přitom v dnešním světě je to právě ta činnost, mám na mysli „kladení otázek“, která rozhoduje o úspěchu. V informační věku je všude kolem informací dostatek, dokonce přebytek a zorientovat se v nich je více než důležité.

Zamyslete se, jak dobře dokážete aktuálně zformulovat otázku? Můžete si to teď hned rychle otestovat. Běžte na stránky http://google.cz a položte největšímu světovému vyhledávači otázku. Podle kvality položeného dotazu pak sami posuďte, jak jste na tom.

Pokud jste uspěli a na svůj dotaz našli prostřednictvím Googlu odpověd, gratuluji. Pokud ne, nevadí. Za chvíli se dozvíte, co je ještě důležitější.

Přejdeme nyní k vyšší úrovni dovednosti kladení otázek. O co jde?
Co je to nejdůležitější v životě, co rozhoduje o úspěchu, neúspěchu, spokojenosti a zklamání?

O všem výše uvedeném rozhoduje schopnost klást ty správné otázky sám sobě. Naše vnitřní mluva, náš vnitřní dialog spolurozhoduje o našem úspěchu a spokojenosti.

Dokážeme-li sami sobě pokládat ty správné otázky, jsme schopni dosahovat vytyčených cílů. Jak jste na tom s touto dovedností?

Kladete sami sobě otázky? Pokud ne, je ten správný čas s tím začít.
Dobře položená otázka je totiž tím nejlepším usměrňovačem pozornosti. A koncentrovaná pozornost, je-li v souladu s naší vnitřní motivací je ten nejlepší hnací motor na cestě ke stanoveným cílům.

Group of happy people jumping isolated on white background.Zkuste sami sobě položit otázky: Co mám rád? Čím se bavím? Jak dokážu sám sobě udělat  radost? Kdy jsem si naposled udělal radost? Čím mohu udělat radost já druhým? Komu udělám dnes radost?

Cítíte tu sílu, kterou má každý z nás uvnitř sebe k dispozici a po většinu času leží bez povšimnutí a spí v našem nitru?

Probuďte ji! Jak už víte, stačí si položit tu správnou otázku a chvíli v klidu počkat na odpověď. Mozek vám ji doručí nejpozději do pár minut. A pokud napoprvé ne, položte otázku znovu nebo jinak.

Jak je důležité kladení těch správných otázek jsem si uvědomil díky svému kouči, mentorovi a nyní i příteli Honzovi Hruškovi v roce 2005. Do té doby jsem s otázkami sám aktivně nepracoval.

V roce 2005 jsem se stal manažerem ve společnosti LMC, se kterou Honza externě spolupracoval jako kouč a já mohl jeho služby čerpat jako člen středního managmentu firmy. Změnilo mi to život.

Honza mne nadchl pro koučink a pro postupy a techniky spojené s kladením otázek sobě i členům mého tehdejšího týmu. Byl to tak jiné směřovat pozornost týmu a sebe na to co chceme pomocí otázek. Tak jiné oproti pouhému úkolování a předávání pokynů. Jsem mu za tuto zkušenost stále velmi vděčný, protože otázky ve mne aktivovaly vnitřní sílu a cílevědomost, která ve mne do té doby jen líně spala.

Doporučuji coaching jako formu osobního rozvoje, která podporuje vnitřní svobodu každého jedince a naši radost ze života. Je úžasné jak je vám tato technika schopna rozšířit obzory a přitom její princip je tak jednoduchý.

Otevřené otázky, které kladete sami sobě nebo vám je pokládá osoba kouče vám pomáhají pochopit aktuální situaci a směřují pomocí disociace vaši pozornost na budoucnost a řešení stávající situace.

Otázky, otázky, otázky. -> Řešení, řešení, řešení.

Je proto škoda, že „kladení otázek“ ve školách stále ještě není samostatným předmětem. Díky vlastní zkušenosti vím, že otázky dokáží nasměrovat naši pozornost, probudit naši vnitřní motivaci a pomoci převzít zodpovědnost za vlastní život.

Virtual EncryptionHonzo, Petro a mnozí moji další lektoři a mentoři, děkuji vám. Jen díky vám jsem schopen to, co jste mi předali šířit a pomáhat probudit vlastní vnitřní sílu dalším lidem.

A jedna moudrá myšlenka na závěr:
„Dlouhodobě jsme schopni předávat ostatním jen to, čeho sami máme dostatek.“ Položte teď sami sobě otázku, čeho máte více než vaše okolí. Zaměřte na to svoji pozornost a zamyslete se jak to nabídnout svému okolí.

Já si v poslední době uvědomil, že je to rozvaha, vyrovnanost a schopnost disociace (nadhledu a odsobnění popisu situace a pomoci při hledání řešení).

Mimochodem, víte proč jsou lidé ochotní platit koučům jejich vysoké odměny?

Zkuste si vzpomenout na situaci, kdy vás nikdo nesoudil za to jací jste a byl vám partnerem při procesu nalézání řešení. Ano, to že kouč nesoudí a nehodnotí svého klienta, je pro mnohé lidi zkušenost a pocit k nezaplacení!

Většina z nás totiž převzala školní hodnotící model do svého života a soudíme a posuzujeme nepřetržitě sami sebe a ostatní. Neustálé posuzování našeho okolí je jedna z příčin, že nám často chybí energie na realizaci skutečně důležitých věcí.

Pozastavte nebo alespoň omezte ten hodnotící program ve vašem mozku, který vytrvale a ustavičně posuzuje ostatní kolem vás. Získáte tak více energie pro tvoření a zároveň budete zažívat mnohem méně strachu, že ostatní jsou lepší než vy.

Přeji vám bystrou mysl, o které z vlastní zkušenosti vím, že je schopna zodpovědět veškeré otázky, které sami sobě položíme. Skutečně se stačí jen zeptat!

Jan Čepelka
osobnikouc.cz